Ateroskleróza - příčiny, příznaky, léčba. Jak tomu zabránit?

5 nejdůležitějších bodů článku

• Co je to ateroskleróza 
• Jaké mohou být příčiny aterosklerózy
• Příznaky aterosklerózy
• Jak se léčí ateroskleróza 
• Prevence aterosklerózy 

 

Termín ateroskleróza zahrnuje skupinu onemocnění, která vedou ke ztluštění a ztrátě elasticity stěny tepen. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice. Jak se léčí různé typy aterosklerózy? Jak zabránit vzniku aterosklerotického plátu?

 

Co je to ateroskleróza?  

Ateroskleróza (hovorově arterioskleróza) je onemocnění tepen, které zužuje jejich lumen v důsledku přítomnosti aterosklerotických plátů tvořených cholesterolem, které snižují průtok krve a nakonec vedou k ischemii různých orgánů.

 

Dokud je aterosklerotický plát stabilní, je orgán "pouze" hypoxický, zatímco pokud plát praskne, může vzniknout trombus, úplná obstrukce tepny, a to vede k infarktu myokardu nebo nekróze (v případě koronárních tepen), cévní mozkové příhodě (v případě krčních tepen) a obstrukci tepen dolních končetin s jejich kritickou ischemií.

 

Ateroskleróza se u každého člověka vyvíjí různou rychlostí (v závislosti na počtu rizikových faktorů). Aterosklerotické léze se mohou objevit v raném věku (ale nezpůsobují příznaky a mohou dokonce regredovat) a s přibývajícími lety se pod vlivem rizikových faktorů vyvíjejí pláty. Ateroskleróza se nejčastěji projevuje ve věku 40-50 let. 

 

Příčiny aterosklerózy 

Zúžení lumen tepen je způsobeno tzv. aterosklerotickými pláty, které brání volnému průtoku krve. Jejich hromadění souvisí se zánětlivým procesem poškozeného endotelu cévy a je důsledkem zvýšené hladiny špatného cholesterolu a abnormální koncentrace triglyceridů. 

 

Vznik aterosklerotických plátů v tepnách vypadá následovně: v důsledku působení rizikových faktorů dochází k poškození endotelu cév a následně se v této oblasti mohou ukládat usazeniny, které mohou kalcifikovat, postupně se hromadí cholesterol v arteriální stěně a monocyty z krve. Ty se změní na buňky, které se živí (makrofágy) a "požírají" částice LDL cholesterolu (špatnou frakci). Takové makrofágy s cholesterolem jsou pěnové buňky. Právě ty se hromadí ve stěně cév a vytvářejí aterosklerotické pláty.

 

Rizikové faktory aterosklerózy jsou: 

• věk, 
• genetické faktory - pozitivní rodinná anamnéza, 
• mužské pohlaví, 
• dyslipidemie - vysoký celkový nebo LDL cholesterol, nízký HDL (dobrý) cholesterol, zvýšený lipoprotein A, vysoké triglyceridy, 
• kouření, 
• diabetes mellitus, 
• hypertenze, 
• vysoké hladiny CRP - C-reaktivního proteinu - ukazatele zánětu, 
• zvýšené hladiny inzulínu v krvi, např. v důsledku inzulínové rezistence, 
• zvýšené hladiny homocysteinu,  
• obezita, 
• zvýšená protrombotická připravenost (např. zvýšená hladina fibrinogenu), 
• renální insuficience, 
• sedavý způsob života. 

 

 

Typy aterosklerózy a jejich příznaky 

Ateroskleróza dlouho nevyvolává klinické příznaky. Vznikají, když stabilní aterosklerotický plát zúží lumen o více než 70 % a zhorší průtok krve cévou nebo praskne a vytvoří trombus/sraženinu ve velké tepně. K tomu dochází nejčastěji ve věku 40-50 let.

 

Protože ateroskleróza může postihovat tepny v různých místech, můžeme hovořit o různých typech - ateroskleróza koronárních tepen, mozkových cév, krčních tepen, ledvinových tepen, břišní aorty, tepen dolních končetin. 

 

Prvními příznaky aterosklerózy proto mohou být:  

• klaudikační bolest (bolest při chůzi a nutnost zastavení v důsledku ischemie končetin; ateroskleróza tepen dolních končetin), někdy nekrotické léze (ateroskleróza tepen dolních končetin),  
• angina pectoris v důsledku lézí v koronárních cévách (ateroskleróza koronárních tepen), 
• přechodné příznaky mozkové ischemie (mozková ateroskleróza).

Někdy je prvním příznakem aterosklerózy náhlá smrt, pokud došlo k embolii. Aterosklerotické změny stěny tepny predisponují ke vzniku aneuryzmat a disekcí - příznaky mohou zahrnovat bolest, pulzující útvar, absenci pulzu (např. aneuryzma břišní aorty, aneuryzma disekce aorty, které představují život ohrožující stav).

 

 

Diagnostika aterosklerózy - jaké testy na aterosklerózu? Ke kterému lékaři mám jít? 

Diagnostický postup závisí na přítomnosti či nepřítomnosti klinických příznaků. U osob s příznaky ischemie se provádí invazivní i neinvazivní diagnostika, která určí závažnost a umístění aterosklerotických lézí. U pacienta se vyhodnotí rizikové faktory a provedou se laboratorní testy: hlavně glykémie, kompletní lipidogram a hladina homocysteinu.  

 

Mezi zobrazovací vyšetření patří ultrazvuk (i intravaskulární - touto metodou lze posoudit, zda je aterosklerotický plát stabilní či nikoli), optická koherentní tomografie (infračerveným laserovým světlem), termografie aterosklerotických plátů (u nestabilních plátů je zvýšená teplota), elastografie (detekuje měkké, na lipidy bohaté aterosklerotické pláty) nebo invazivní angiografie (arteriografie, koronarografie).

 

Imunoscintigrafie je neinvazivní technika využívající radioaktivní stopovací látky k lokalizaci nestabilních plaků. 

 

U asymptomatických pacientů s rizikovými faktory lze provést ultrazvukové vyšetření s barevným dopplerem nebo angio-CT, angio-RM, které odhalí přítomnost aterosklerotických plátů v tepnách, ale provedení těchto vyšetření u asymptomatických pacientů není lepší než tradiční hodnocení rizikových faktorů, nejsou lepší (nevyplatí se je tedy provádět).

 

Dobré vědět

Diagnostiku aterosklerózy by měl zahájit praktický lékař nebo internista. Ti pacienta nasměrují k příslušnému specialistovi podle orgánu postiženého aterosklerózou.

 

Léčba aterosklerózy - jaké léky na aterosklerózu? 

Léčba aterosklerózy spočívá především v úpravě rizikových faktorů, což má zpomalit proces rozvoje aterosklerózy a regrese stávajících destiček. Změna životního stylu při ateroskleróze zahrnuje dietu, přestat kouřit, pravidelná fyzická aktivita a snížení hmotnosti.

 

Často je nutná léčba poruch lipidů, hypertenze a diabetu. Někdy lékař rozhodne také o použití léků proti sraženinám, jako je kyselina acetylsalicylová (spíše pro sekundární než primární prevenci). 

 

Ateroskleróza se léčí v závislosti na tepně, kterou postihuje. U velmi pokročilé aterosklerózy je léčba invazivní - u koronární aterosklerózy je to koronární angioplastika s implantací stentu. U rozšířených, vícevaskulárních koronárních lézí je často nutný koronární bypass.

 

Angioplastiku s implantací stentu lze provést také u aterosklerózy tepen dolních končetin a aterosklerózy renálních tepen. V případě aterosklerózy krkavice se však častěji provádí endarterektomie - chirurg nejprve zaškrtí a poté otevře vnitřní nebo společnou krkavici a odstraní aterosklerotický plát. Tímto způsobem se předchází ischemické cévní mozkové příhodě.

 

 

Domácí léky na aterosklerózu - co používat? Jak snížit hladinu cholesterolu? Jak posílit cévy? 

V prevenci aterosklerózy lze využít antioxidanty, tj. vitamin C a vitamin E, šťávu z granátových jablek, červené víno kvůli obsaženému resveratrolu, česnek, lněné semínko, chia, ostropestřec mariánský, dále artyčok (obsahuje cynarin), kurkumu, zelený čaj, pupalku dvouletou.

 

Skvěle v tomto případě pomáhá například i extrakt ze zázvoru, či například CBD Olej 5% DETOX, který kromě kanabidiolu, obsahuje i výtažky z kurkumy a pepře.

 

Vhodné je také zvážit kromě vitamínu C i suplementaci hořčíku. Například v našem Magnesium - PRO ENERGII naleznete kromě vysoce vstřebatelného elementárního hořčíku také výtažky z yerba maté či zeleného čaje a další vitamíny a prospěšné látky.

 

Antioxidanty zabraňují rozvoji aterosklerózy a utěsňují a zpevňují stěny cév; mají také inhibiční účinek na neurodegeneraci nervových buněk.

 

Doplňky stravy s cholesterolem obvykle obsahují výše uvedené složky ve svém složení a mohou být použity k prevenci aterosklerózy. Mezi další přírodní přípravky používané k léčbě nebo prevenci aterosklerózy patří extrakt z červené rýže - monakolin - nebo extrakt z bergamotu.

 

Výživa při ateroskleróze 

Výživa spočívá ve výrazném snížení příjmu živočišných tuků a jednoduchých cukrů a zvýšení příjmu ovoce, zeleniny a vlákniny.

 

Nejvíce doporučovanou dietou pro pacienty se zvýšeným rizikem aterosklerózy je středomořská dieta (velké množství ovoce s nízkým obsahem cukru, zeleniny, celozrnných obilných výrobků, luštěnin, olivového oleje a omezení tučných ryb, mléka, jogurtů a sýrů a masa - to vše by mělo být libové) a také podobná dieta - DASH.

 

Doporučuje se vhodná tepelná úprava potravin, například dušení v páře, dušení bez tuku nebo pečení ve fólii. 

 

Komplikace, účinky aterosklerózy 

Komplikace aterosklerózy závisí na postiženém orgánu. Neléčená nebo špatně léčená ateroskleróza může mít nebezpečné následky pro zdraví a život pacienta. Pokud léze postihnou koronární tepny, může dojít k ischemické chorobě srdeční s nejzávažnějším následkem - srdečním infarktem.

 

Pokud léze postihnou cévy zásobující mozek krví, může dojít k mozkové ischemii a mrtvici. Pokud léze postihují dolní končetiny a dochází k nedokrvení až do kritického stavu, může to skončit i amputací.

 

Jak předcházet ateroskleróze? 

Prevence je snazší než léčba. Prevence aterosklerózy není nic jiného než již zmíněný zdravý životní styl - správná strava, pravidelný pohyb, péče o tělesnou hmotnost, v případě nadváhy/obezity její snižování, nekouření, střídmé pití alkoholu, pravidelné roční krevní testy, péče o rovnováhu mezi prací, povinnostmi a odpočinkem, péče o dobré vztahy.

 

Ve skutečnosti neexistuje jediný lék, který by toto všechno nahradil.

 

Autor: Tomáš Konieczny

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.