Krev - složení, funkce, krevní skupiny

5 nejdůležitějších bodů článku

• Co je to krev
• Z čeho se skládá krev
• Jaké jsou funkce krve
• Krevní skupiny a darování krve 
• Onemocnění spojené s krví 

Krev je specializovaná tělesná tekutina, která neustále proudí v celém těle. Provádí mnoho činností, které zajišťují fungování vašeho organismu, například přenáší kyslík do celého těla.

 

Co je to krev?

Krev je základní tělesná tekutina, která neustále proudí a udržuje tělo v chodu. Krev je převážně tekutina, ale obsahuje buňky a bílkoviny, díky nimž je hustší než voda.

 

Krev se skládá ze čtyř částí: Červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky a plazma. Každá část má specifické a důležité úkoly, od přenosu kyslíku po odvádění odpadních látek.

 

Krev také funguje jako jakýsi barometr zdraví. Neobvyklé výsledky krevních testů mohou být prvním příznakem změn, které mohou poukazovat na závažné onemocnění. Tento článek se zaměřuje na to, jak krev funguje, a na stavy, které ovlivňují zdraví krve.

 

 

Plazma

Plazma tvoří přibližně 55 % krevní tekutiny u člověka. Hlavním úkolem plazmy je přenášet krevní buňky po celém těle spolu s živinami, odpadními produkty, protilátkami, srážecími proteiny, chemickými posly, jako jsou hormony, a proteiny, které pomáhají udržovat rovnováhu tekutin v těle. Plazma je z 92 % tvořena vodou a zbývajících 8 % tvoří:

• glukóza
• hormony
• bílkoviny
• minerální soli
• tuky
• vitamíny

Zbývajících 45 % krve tvoří především červené a bílé krvinky a krevní destičky. Každá z těchto složek hraje důležitou roli při udržování efektivního fungování krve.

 

Červené krvinky neboli erytrocyty

Červené krvinky, známé svou jasně červenou barvou, jsou nejhojněji zastoupenou buňkou v krvi a tvoří přibližně 40 až 45 % jejího objemu. Tvar červené krvinky je bikonkávní disk se zploštělým středem - jinými slovy, obě strany disku mají mělké miskovité prohlubně (červená krvinka vypadá jako kobliha).

 

Tvorbu červených krvinek řídí erytropoetin, hormon produkovaný především ledvinami. Červené krvinky začínají jako nezralé buňky v kostní dřeni a přibližně po sedmi dnech zrání se uvolňují do krevního oběhu. 

 

Věděli jste?

Předpokládaný počet červených krvinek v jedné kapce (mikrolitru) krve je 4,5-6,2 milionu u mužů a 4,0-5,2 milionu u žen.

 

Na rozdíl od mnoha jiných buněk nemají červené krvinky jádro a mohou snadno měnit tvar, což jim pomáhá procházet různými krevními cévami v těle. Absence jádra sice činí červenou krvinku pružnější, ale zároveň omezuje její životnost při cestování nejmenšími krevními cévami, poškozuje její membrány a vyčerpává její zásoby energie. Červená krvinka přežívá v průměru pouze 120 dní.

 

Červené krvinky obsahují speciální bílkovinu zvanou hemoglobin, která pomáhá přenášet kyslík z plic do zbytku těla a následně vrací oxid uhličitý z těla do plic, aby mohl být vydechnut.

 

Krev se jeví jako červená díky velkému množství červených krvinek, které svou barvu získávají z hemoglobinu. Procento objemu celé krve, které je tvořeno červenými krvinkami, se nazývá hematokrit a je běžným měřítkem množství červených krvinek.

 

 

Bílé krvinky neboli leukocyty

Bílé krvinky chrání tělo před infekcí. Je jich mnohem méně než červených krvinek a tvoří asi 1 % krve.

 

Nejběžnějším typem bílých krvinek jsou neutrofilní granulacyty, které jsou buňkami "okamžité reakce" a tvoří 55 až 70 procent celkového počtu bílých krvinek. Každý neutrofilní granulocyt žije méně než jeden den, takže vaše kostní dřeň musí neustále vytvářet nové neutrofily, aby byla zachována ochrana proti infekci. 

 

Druhým hlavním typem bílých krvinek jsou lymfocyty. Existují dvě hlavní populace těchto buněk. T-lymfocyty pomáhají regulovat funkci ostatních imunitních buněk a přímo napadají různé infikované buňky a nádory. B lymfocyty vytvářejí protilátky, což jsou bílkoviny, které se specificky zaměřují na bakterie, viry a další cizorodé materiály.

 

Krevní destičky nebo trombocyty

Na rozdíl od červených a bílých krvinek nejsou krevní destičky ve skutečnosti buňky, ale spíše malé fragmenty buněk. Krevní destičky napomáhají procesu srážení krve (neboli koagulaci) tím, že se shromažďují v místě poranění, přilnou ke sliznici poraněné cévy a vytvoří platformu, na které může dojít ke srážení krve. 

 

Výsledkem je tvorba fibrinové sraženiny, která pokrývá ránu a zabraňuje úniku krve. Fibrin také tvoří počáteční lešení, na kterém se tvoří nová tkáň, a tím podporuje hojení.

 

Vyšší než normální počet krevních destiček může způsobit zbytečné srážení krve, které může vést k mrtvici a srdečnímu infarktu; díky pokrokům v protidestičkové léčbě jsou však k dispozici léčebné postupy, které pomáhají těmto potenciálně fatálním příhodám předcházet. 

 

Věděli jste?

Naopak nižší než normální počet trombocytů může vést k rozsáhlému krvácení.

 

Funkce krve

Krev má různé funkce, které jsou důležité pro přežití. Patří mezi ně:

• zásobování buněk a tkání kyslíkem,
• zásobování buněk základními živinami, jako jsou aminokyseliny, mastné kyseliny a glukóza,
• odstraňování odpadních látek, jako je oxid uhličitý, močovina a kyselina mléčná,
• ochrana těla před nemocemi, infekcemi a cizími tělesy prostřednictvím bílých krvinek,
• regulace tělesné teploty.

Krevní destičky umožňují srážení krve. Při krvácení se krevní destičky seskupují a vytvářejí sraženinu. Sraženina vytvoří strup, který zastaví krvácení a pomáhá chránit ránu před infekcí.

 

 

Odkud se berou krevní buňky?

Krevní buňky se vyvíjejí z krvetvorných kmenových buněk a vznikají v kostní dřeni prostřednictvím vysoce regulovaného procesu krvetvorby. Krvetvorné kmenové buňky jsou schopny přeměny na červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. 

 

Tyto kmenové buňky lze nalézt v cirkulaci v krvi a kostní dřeni u lidí všech věkových kategorií a také v pupečníku novorozenců. Kmenové buňky ze všech tří zdrojů lze použít k léčbě různých onemocnění, včetně leukémie, lymfomu, selhání kostní dřeně a různých poruch imunity.

 

 

Co jsou to krevní skupiny?

Krevní skupina je klasifikační systém, který umožňuje zdravotníkům určit, zda je vaše krev kompatibilní nebo nekompatibilní s krví někoho jiného. 

 

Existují čtyři hlavní krevní skupiny. Ty se určují na základě toho, zda máte na červených krvinkách antigen A nebo B. Na základě toho, zda máte na červených krvinkách antigen A, nebo B, je možné určit krevní skupinu. 

 

Určuje se také bílkovinu zvanou Rh faktor. Vaši krevní skupinu klasifikují jako pozitivní (+), pokud tuto bílkovinu máte, a negativní (-), pokud ji nemáte. Takto vzniká osm běžných krevních skupin:

• A pozitivní (A+).
• A negativní (A-).
• B pozitivní (B+).
• B negativní (B-).
• AB pozitivní (AB+).
• AB negativní (AB-).
• 0 pozitivní (0+).
• 0 negativní (0-).

Znalost krevních skupin umožňuje zdravotníkům bezpečně předávat darovanou krev jedné osoby druhé při transfuzi. Lidé s krevní skupinou 0- mohou darovat krev prakticky jakékoliv krevní skupině a lidé s krevní skupinou AB+ mohou obvykle přijmout krev jakékoli skupiny.

 

Krevní skupiny tabulka 

Krevní skupina	Krevní skupiny od kterých můžete krev přijmout	Krevní skupiny, kterým můžete krev darovat
A+	A+, A-, 0+, 0-	A+, AB+
A-	A-, 0-	A-, A+,AB-, AB+
B+	B+, B-, 0+, 0-	B+, AB+
B-	B-, 0-	B+, B-, AB+, AB-
AB+	můžete přijmout od kterékoliv	AB+
AB-	AB-, A-, B-, 0-	AB-, AB+
0+	0+, 0-	0+, A+, B+, AB+
0-	0-	můžete darovat kterékoliv

 

Jaké běžné stavy a poruchy ovlivňují krev?

Krev ovlivňuje rakovina, poruchy krve a běžná kardiovaskulární onemocnění. Rakovina krve ovlivňuje způsob, jakým vaše tělo produkuje krevní buňky. Poruchy krve brání krvi v plnění jejích úkolů. 

 

Ateroskleróza je kardiovaskulární onemocnění, které ovlivňuje průtok krve. Obecně platí, že rakovina krve a poruchy krve mají větší celkový vliv na zdraví krve než ateroskleróza.

 

Věděli jste?

AB negativní je nejvzácnější krevní skupina z osmi hlavních krevních skupin.

 

Rakovina krve

K rakovině krve dochází, když něco naruší způsob, jakým tělo vytváří krevní buňky. Pokud máte rakovinu krve, abnormální krevní buňky převažují nad normálními krevními buňkami. Existují tři typy rakoviny krve:

• Leukémie, nejčastější rakovina krve.
• Lymfom, což je rakovina lymfatického systému. Kostní dřeň, která produkuje krevní buňky, je součástí lymfatického systému.
• Myelom, který začíná v kostní dřeni a postihuje plazmatické buňky.

Dobré vědět

Krevní skupiny musí být také kompatibilní pro transplantace orgánů.

 

Poruchy krve

Poruchy krve jsou nenádorové stavy, které brání částem vaší krve v plnění jejich úkolů. Mezi poruchy krve patří anémie, poruchy srážlivosti krve a poruchy krvácení.

 

Některé poruchy krve nemusí vyvolávat příznaky ani nevyžadují léčbu. Jiné jsou chronická (celoživotní) onemocnění, která vyžadují léčbu, ale obvykle neovlivní délku života. Existují také poruchy krve, které jsou závažnými onemocněními a mohou být život ohrožující.

 

Anémie

Anémie je nejčastějším typem nenádorové poruchy krve. Dochází k ní, když nemáte dostatek zdravých červených krvinek. Někdy lidé anémii zdědí, ale mohou ji také získat nebo se u nich může vyvinout. Existuje mnoho typů anémie. Mezi nejčastější anémie patří:

• anémie z nedostatku železa,
• perniciózní anémie,
• srpkovitá anémie.

anémie 

 

Poruchy srážlivosti krve

Porucha srážlivosti krve ovlivňuje krevní destičky nebo srážecí faktory (koagulační faktory). Srážecí faktory jsou bílkoviny v krvi, které pomáhají krevním destičkám zvládat krvácení. 

 

Může se u vás vyvinout porucha srážlivosti krve (získaná porucha srážlivosti krve) nebo můžete zdědit genetickou mutaci, která způsobuje abnormální srážlivost krve.

 

Mutace genu pro protrombin a syndrom Leidenského faktoru V jsou příklady dědičných poruch srážlivosti krve. Antifosfolipidový syndrom (APS) a diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) jsou příklady získaných poruch srážlivosti krve.

 

Poruchy krvácení

K poruchám srážlivosti krve dochází, když se vaše krev nesráží normálně, což způsobuje, že krvácíte více než obvykle. Von Willebrandova choroba je nejčastější krvácivou poruchou. Hemofilie, vzácné dědičné onemocnění, je dalším příkladem krvácivé poruchy.

 

Jak se starat o svou krev?

O svou krev můžete pečovat tak, že si vytvoříte zdravé stravovací návyky s vyváženým jídelníčkem, který obsahuje libové bílkoviny, celozrnné výrobky a listovou zeleninu.

 

Také chránit svůj imunitní systém dodržováním správné hygieny a očkováním proti běžným virům či omezením nápojů obsahující alkohol.

 

Závěr

Vaše krev je vzácný zdroj, který se neustále stará o vaše tělo, aby fungovalo tak, jak má. Krev přenáší kyslík do buněk, aby mohly vytvářet energii. Pomáhá imunitnímu systému bránit tělo proti vetřelcům. 

 

Krev také řídí, jak moc krvácíte, když jste zraněni. I když se o svou krev můžete starat, nemusíte se vyhnout nemocem, které ji ovlivňují. Zdravotníci naštěstí dokážou léčit většinu závažných krevních onemocnění, včetně rakoviny krve a krevních poruch.

 

 

Autor: Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Zdroje: 

https://www.hematology.org/education/patients/blood-basics

https://www.medicalnewstoday.com/articles/196001?c=671692464183#summary

https://my.clevelandclinic.org/health/body/24836-blood

https://my.clevelandclinic.org/health/treatments/21213-blood-types 

 

Kdo je autorem tohoto článku? 

 

 

 

Bc. Tereza Hoffmannová 
Narozena 5. 8. 2000 v Třinci 
Vystudovala jsem biologii a geografii. Řadím se mezi milovníky přírody, hor a také se zajímám o účinky přírodních látek, jejich využitím a přínosem pro naše zdraví.