Mozek a jeho struktura

Mozek je nejdůležitějším lidským orgánem. Lidský mozek má mnoho složitých funkcí, a tak není divu, jak složitá je jeho struktura. V zásadě existují tři části mozku: koncový mozek, mezimozek a mozkový kmen - každá z nich se liší nejen strukturou, ale i funkcí.

 

Mozek, nebo správněji řečeno mozkovna, je jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších lidských orgánů. V latině se označuje jako "encephalon", což je slovo odvozené z řeckých slov en, což znamená "uvnitř", a kephalos, což v překladu znamená "hlava". Mozek společně s míchou tvoří centrální nervovou soustavu.

 

Ve strukturách mozku se řídí různé životně důležité procesy, například dýchání a srdeční činnost. Před provedením činnosti se v mozku aktivuje řada různých center, která mají zajistit, aby tělo provedlo plánovanou činnost správným způsobem.

 

Hmotnost a objem mozku

Mozky jednotlivých lidí se mohou lišit v parametrech, jako je hmotnost nebo objem. Obecně se však odhaduje, že průměrná hmotnost lidského mozku se pohybuje od 1 200 do 1 400 gramů, zatímco jeho průměrný objem se liší podle pohlaví - ženský mozek obvykle dosahuje asi 1 100 cm3, objem tohoto orgánu u mužů je obvykle kolem 1 250 cm3.

 

Mozek však nemá takovou hmotnost, když se člověk narodí - u kojence je průměrná hmotnost mozku kolem 300 g. Je tedy naprosto jasné, že vývoj mozku probíhá nejen v prenatálním období, ale i po narození člověka. Teoreticky by se mohlo zdát, že čím větší mozek člověk má, tím větší je jeho inteligence. Ačkoli se názory na toto téma různí, převládá názor, že mezi hmotností nebo objemem mozku a inteligencí není žádná souvislost.

 

 

Obecně lze rozlišit čtyři hlavní části mozku:

• mozek
• mezimozek
• mozkový kmen
• mozeček

Každá z nich se vyznačuje odlišnou strukturou, ale také odlišnými funkcemi.

 

Struktura mozku

Mozek

V lékařské terminologii označuje mozek (cerebrum) největší část celého mozku, která se skládá ze dvou mozkových hemisfér. Jsou od sebe odděleny podélnou štěrbinou, ale to neznamená, že mozkové hemisféry nejsou ve vzájemném kontaktu - spojení mezi nimi zajišťují nervová vlákna umístěná ve velké nervové trubici (známé také jako corpus callosum).

 

Teoreticky jsou mozkové hemisféry na první pohled postaveny symetricky, funkčně je však u člověka jedna z mozkových hemisfér obvykle dominantní. Vnější část mozkových hemisfér tvoří mozková kůra, tvořená šedou hmotou, v níž jsou umístěna těla nervových buněk (neurony). Pod šedou hmotou se zase nachází bílá hmota, kterou tvoří vlákna (axony) nervových buněk.

 

neuron - nervová buňka

 

TIP: Pokud vás zajímají informace o různých neurodegenerativních onemocněních, můžete si přečíst například náš článek o Alzheimerově chorobě či článek o Parkinsově chorobě.

 

Povrch mozku je značně zvlněný, což umožňuje, aby se na stejném povrchu nacházelo mnohem více nervových buněk, než kdyby byla tato část mozku zcela hladká. V mozkových hemisférách lze rozlišit rohy a štěrbiny. Obě mozkové hemisféry lze také rozdělit na laloky. Směrem zepředu dozadu jsou uvedeny následující mozkové laloky:

• čelní
• temenní
• spánkový
• týlní
• okrajový (známý také jako limbický)

V každém z mozkových laloků se nacházejí centra odpovědná za různé činnosti centrálního nervového systému. V čelním laloku se nacházejí například struktury zodpovědné za motorické činnosti, ale také struktury související s prožíváním emocí. Temenní lalok je především část mozku, kam přicházejí různé smyslové podněty z celého těla a kde jsou následně analyzovány.

 

 

TIP: Na téma emocí vznikajících v mozku si můžete přečíst například článek o L-Tryptofanu a jeho vlivu na serotonin (hormon štěstí) a melatonin (hormon spánku), nebo si můžete přečíst náš článek o depresích, či článek, který Vám pomůže s úzkostí a panickou atakou.

 

Funkcí spánkového laloku je analyzovat sluchové, ale také čichové podněty. Naproti tomu je známo, že v týlním laloku probíhá analýza podnětů přicházejících ze zrakového orgánu.

 

 

Mezimozek

Mezimozek (diencephalon) je část mozku, která leží pod mozkovými hemisférami. Skládá se z:

• thalamus
• hypotalamus
• nervová část hypofýzy
• epifýza

Thalamus je centrum, do něhož se dostávají různé nervové impulzy předtím, než se dostanou do mozkové kůry. Hypotalamus je velmi důležitým orgánem pro funkci endokrinního systému (vylučuje řadu četných hormonů, které mimo jiné řídí činnost hypofýzy); kromě toho tato část mozku kontroluje tělesnou teplotu a podílí se na jevech souvisejících s výživou nebo reprodukcí.

 

Nervová část hypofýzy je zásobárnou hormonů, které produkuje hypotalamus: oxytocinu a vazopresinu. Šišinka mozková zase funguje jako regulátor lidského denního rytmu, protože vylučuje melatonin. V případě mezimozku je třeba zmínit, že různí autoři někdy k této části mozku přistupují odlišně. Někteří odborníci jej rozlišují jako samostatnou část mozku, zatímco jiní řadí mezimozkoví do jiné složité části mozku, kterou je mozkový kmen.

 

TIP: Věděli jste, že poměrně velké procento lidí bojuje s nepříjemnými problémy s endokrinním systémem, a tedy i se správnou funkcí hormonů v těle? Přečtěte si například náš článek o hypotyreóze.

 

 

Mozkový kmen

V mozkovém kmeni (truncus cerebri) se obvykle rozlišují tři elementy:

• střední mozek (mesencephalon)
• most (pons)
• prodloužená mícha

Mozkový kmen je struktura, která řídí především základní životní funkce: nacházejí se zde centra řídící dýchání, činnost srdce nebo krevní tlak. V mozkovém kmeni se nachází také retikulární formace (spojená s udržováním stavu vědomí) a jádra jednotlivých lebečních nervů. Mozkový kmen, a vlastně jeho nejvzdálenější část, prodloužená mícha, se později vyvíjí v míchu, která ústí do páteře.

 

Mozeček

Mozeček (cerebellum) je druhou největší částí celého mozku. Stejně jako v mozku se i v mozečku rozlišují dvě hemisféry, které jsou navzájem propojeny mozečkovým červem. V každé mozečkové hemisféře lze rozlišit tři laloky: přední, kličkový a zadní. Funkcí mozečku je řídit pohybové aktivity těla. Právě mozeček je zodpovědný za plynulost a přesnost pohybů. Kromě toho se tato část mozečku podílí na udržování rovnováhy a správného svalového napětí.

 

 

Limbický systém

Limbický systém se obecně neuvádí jako jedna z anatomických částí mozku. Zahrnuje prvky centrální nervové soustavy patřící do různých částí mozku, mezi něž patří:

• Mamilární tělesa
• Amygdala
• Hipokampus
• Thalamus
• Kalózní těleso

Limbický systém však stojí za zmínku z toho důvodu, že je považován za centrum spojené s procesy, jako jsou emoce, paměť nebo motivace, a navíc souvisí s činností autonomního nervového systému.

 

Mozková plena

Mozek je orgán nezbytný pro fungování lidského těla, a tak asi nepřekvapí, že je tento orgán velmi dobře chráněn. Mozek je chráněn před vnějším prostředím lebkou, ale pod kostmi se nacházejí další mozkové obaly. Jedná se o mozkové pleny, které jsou tří typů. Nejzazší z nich, přiléhající k lebce, je dura.

 

Pod ní se nachází arachnoidální membrána (známá také jako arachnoidální plexus), zatímco nejníže, přímo u mozku, je měkká membrána. Mezi arachnoidální membránou a měkkou membránou se rozprostírá subarachnoidální prostor, který obsahuje mozkomíšní mok (CSF), jenž rovněž chrání mozek.

 

Dura - mozková plena 

 

Arteriální a žilní vaskularizace

Krev bohatá na kyslík se do mozku dostává vnitřními krčními tepnami a vertebrálními tepnami. Větve těchto cév tvoří tzv. Willisův arteriální kruh, z něhož se rozbíhají přímé cévy do jednotlivých částí mozku. Žilním systémem je z mozku odváděna žilní krev zbavená kyslíku. Rozlišují se povrchové a hluboké mozkové žíly, které nakonec ústí do mozkových dutin, z nichž se vlévají do vnitřní krční žíly.

 

Mozková komora

Mozkomíšní mok se v lebce nachází nejen v subarachnoidálním prostoru, ale také v komorovém systému. Tento složitý systém se skládá z několika částí a jeho správná struktura a funkce zajišťují správnou cirkulaci mozkomíšního moku v mozku. Komorový systém mozku se v podstatě skládá ze čtyř částí:

• dvě postranní komory - Ventriculi laterales
• III. komora - Ventriculus tertius
• IV. komora - Ventriculus quartus  (v těchto strukturách se nacházejí cévnaté pleteně, které produkují mozkomíšní mok).

V každé mozkové hemisféře se nachází jedna postranní komora. Mají specifické otvory (Monrovy otvory), které zajišťují spojení mezi postranními komorami a třetí komorou, která se nachází v mezimozku. Ze třetí komory vede přes střední mozek přívod vody do mozku (Sylviův přívod vody), který končí ve čtvrté komoře. Nachází se mezi mozečkem a mozkovým kmenem. IV. komora má tři otvory, jimiž se mozkomíšní mok dostává do subarachnoidálního prostoru.

 

Buněčné prvky

Složitá je nejen makroskopická struktura mozku, ale i to, co pouhým okem vidět nelze, tedy mikroskopická struktura této části centrální nervové soustavy. O složitosti buněčného složení mozku svědčí například počet buněk, které se v této části lidského těla nacházejí: odhaduje se, že jen v mozku se nachází až téměř 100 miliard neuronů, k nimž je třeba připočítat podobný počet buněk neuronálních.

 

Kromě nervových buněk obsahuje mozek také různé gliové buňky:

• astrocyty
• oligodendrocytů
• ependymální buňky
• mikroglie

Obrázek znázorňuje rozdíl mezi hemisférami mozku a aspekty, na které se daná hemisféra "specializuje"

 

Shrnutí

V tomto článku jsme si tedy podrobněji přiblížili orgán, kterým je mozek a spolu s ním i celou jeho strukturu, resp. jednotlivé části. Něco málo jsme si řekli i o jiných částech nervového systému, které nejsou přímo součástí mozku, ale jsou s ním velmi úzce propojeny. No je třeba zi uvědomit, že jen velmi těžko by člověk hledal v lidském těle jeho část, která by nebyla úzce propojena s mozkem, resp. by nebyla přímo řízena procesy, které se v mozku odehrávají nebo v něm mají svůj počátek.

 

To dokud jsme, pokud to není náš mozek samotný, je minimálně v našem mozku uloženo. Je to opravdu nejdůležitější část našeho těla. Proto bychom se o něj měli starat skutečně zodpovědně as ohledem na detaily. Konopné produkty a v nich CBD prokázalo svůj obrovský potenciál v léčbě a prevenci neurodegenerativních onemocnění.

 

Nezapomínejte na spánek, jeho pravidelnost, délku a kvalitu. Také dbejte na správný výběr doplňků stravy a jejich správnou kombinaci. Příkladem je spojení vitamínů jako je D3 a K2, které se vzájemně podporují a tak by se měly užívat současně. Stejně důležitý je příjem kvalitních minerálů ve správné formě, jako například elementární hořčík v našem produktu Magnesium - PRO SPÁNEK.

 

 

Autor: Tomáš Konieczny, Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.