Alzheimerovou chorobou trpí celosvětově cca 80 milionů lidí. Postihne každou třetí osobu starší 80ti let. Jaké jsou příčiny, jakou roli hraje dědičnost a jak se proti nemoci dá bojovat?
Nejčasnějším příznakem Alzheimerovy choroby je ztráta epizodické paměti. Lidé zapomínají, co ten den dělali, ale velmi dobře si pamatují, co se stalo před lety. Toto časové rozložení znesnadňuje určení povahy poruchy paměti. Pacienti a jejich rodiny jsou často přesvědčeni, že jim nic není, pokud si vzpomenou na to, co se stalo před mnoha lety. Právě ztráta krátkodobé paměti nám však pomáhá diagnostikovat pacienty s mírnými příznaky Alzheimerovy choroby.
V počátečních stadiích onemocnění nemusí být kognitivní poruchy vůbec přítomny nebo může dojít pouze k mírnému zhoršení paměti. Lidé s tímto onemocněním si nemusí pamatovat, co naposledy dělali, nebo si nemusí být schopni vybavit známá jména či místo, kam položili předměty denní potřeby. Orientace v aktuálních událostech se může časem zhoršit. Zhoršení paměti se projevuje zejména v soukromém životě pacienta a lidé s časným nástupem Alzheimerovy choroby mohou ztrácet pojem o čase. Mezi první příznaky mohou patřit také potíže se samostatným cestováním a hospodařením s financemi. Pokud si podobných problémů s pamětí všimnete i u svých blízkých, je vhodné navštívit lékaře. Včasné odhalení onemocnění umožňuje rychlou léčbu.
Včasná diagnóza je důležitá také pro potomky pacienta, protože Alzheimerova choroba může mít genetickou složku. Může být zděděna zejména po rodičích a v mnohem menší míře po prarodičích. Existují dvě formy Alzheimerovy choroby: dědičná (familiární) forma a častější sporadická forma, která se objevuje po 65. roce života a nevyskytuje se v nejbližší rodině. Naproti tomu dědičná forma onemocnění vzniká před 65. rokem života, a to i ve dvaceti či třiceti letech. Uvědomění si možnosti dědičnosti (např. vhodným genetickým vyšetřením) dává možnost snížit riziko onemocnění nebo ho výrazně oddálit pravidelným pohybem, zanecháním kouření a konzumace alkoholu, dodržováním zdravé stravy a stimulací mozku učením se novým věcem a procvičováním paměti.
Průběh diagnostiky | ||
1. Lékař nebo zdravotnický pracovník | 2. Lékař specialista | 3. Diagnóza |
Pacient hlásí zhoršení paměti. Lékař nebo zdravotnický pracovník odebere anamnézu nebo provede test MMSE a na základě výsledku pacienta odešle k příslušnému specialistovi. | Specialista vytvoří a vyšetří anamnézu a provede neurologické vyšetření. Provádějí se neuropsychologické testy a neurozobrazení mozku. | Vyloučení psychiatrických a léčitelných příčin demence. Stanovení diagnózy stadia vývoje Alzheimerovy choroby na základě standardních kritérií. |
Výše uvedené schéma ukazuje obvyklou cestu, kterou prochází pacient s časnými příznaky Alzheimerovy choroby, než je stanovena diagnóza. Proces začíná, když se pacient nebo jeho rodina obávají ztráty paměti a přijdou k lékaři. Lékař nebo zdravotnický pracovník jim pak klade otázky. Mohou také provádět testy pomocí krátké škály duševního stavu MMSE (Mini-Mental State Examination). Na základě toho přijímající lékař rozhodne, zda pacienta doporučí ke konzultaci s neurologem nebo jiným specialistou, který následně provede příslušná neurologická vyšetření.
Provádějí se také neuropsychologické testy, aby se zjistilo, které kognitivní oblasti pacienta byly poškozeny. Zobrazovací vyšetření mozku, obvykle magnetická rezonance (MRI), pak identifikuje případné změny v mozku pacienta. Analýzou výsledků testů může lékař u diagnostikovaného pacienta vyloučit jiné příčiny demence než Alzheimerovu chorobu.
Všichni máme problémy s pamětí, které se s věkem zhoršují. Někdy je těžké říct, zda je zapomínání přirozenou součástí procesu stárnutí, nebo příznakem možné nemoci. Alzheimerovu chorobu lze od běžných problémů s pamětí odlišit podle rozsahu ztráty paměti. Zdravý člověk, který zapomene na nějakou událost, si obvykle pamatuje další prvky, které s touto událostí souvisejí. Můžete například zapomenout jméno svého souseda, ale neztratíte vědomí, že osoba, se kterou mluvíte, je váš soused. Pacient s Alzheimerovou chorobou nejenže zapomene jméno, ale také si nedokáže vzpomenout, odkud danou osobu zná.
TIP: Pokud Vás trápí běžné problémy s pamětí a koncentrací, vyzkoušejte naše MAGNESIUM - PRO SPÁNEK, protože základem pro zlepšení paměti a koncentrace je dostatečné množství kvalitního spánku.
Demence popisuje stav duševních funkcí člověka. Nejedná se o konkrétní onemocnění. Je to pokles duševních funkcí z dřívější vyšší úrovně, který je natolik závažný, že narušuje každodenní život. Osoba s demencí má dvě nebo více těchto specifických obtíží, včetně změny nebo poklesu paměti, rozumové uvažování a zvládání složitých úkolů, chápání vizuální formy a vztahů v prostoru, chování a osobnosti.
Demence je různě závažná. V nejlehčím stádiu můžete zaznamenat mírný pokles duševních funkcí a potřebujete určitou pomoc při každodenních úkonech. V nejtěžším stadiu je člověk zcela závislý na pomoci druhých při jednoduchých každodenních úkonech.
Demence vzniká, když infekce nebo onemocnění ovlivní části mozku, které se podílejí na učení, paměti, rozhodování nebo jazyku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba, která představuje nejméně dvě třetiny případů demence u osob starších 65 let. Mezi další časté příčiny demence patří vaskulární demence demence způsobená Parkinsonovou chorobou a frontotemporální demence.
Alzheimerova choroba postihuje především osoby starší 65 let. Čím vyšší je věk nad 65 let, tím větší je pravděpodobnost, že se Alzheimerova choroba rozvine. U některých lidí se Alzheimerova choroba rozvine ještě před 65. rokem života - obvykle ve 40 nebo 50 letech. Tomuto onemocnění se říká Alzheimerova choroba s časným nástupem. Vyskytuje se vzácně. Méně než 10 % případů Alzheimerovy choroby má časný začátek.
Mikroskopické změny v mozku začínají dlouho před prvními příznaky ztráty paměti. Mozek má 100 miliard nervových buněk (neuronů). Každá nervová buňka se spojuje s mnoha dalšími a vytváří komunikační sítě. Skupiny nervových buněk mají speciální úkoly. Některé se podílejí na myšlení, učení a zapamatování. Jiné nám pomáhají vidět, slyšet a cítit.
Mozkové buňky pracují jako malé továrny, aby mohly vykonávat svou práci. Přijímají zásoby, vyrábějí energii, konstruují zařízení a zbavují se odpadu. Buňky také zpracovávají a ukládají informace a komunikují s ostatními buňkami. Aby vše fungovalo, je zapotřebí koordinace a také velké množství paliva a kyslíku.
Vědci se domnívají, že Alzheimerova choroba brání správnému chodu některých částí buněčné továrny. Nejsou si jisti, kde začínají potíže. Ale stejně jako ve skutečné továrně, zálohy a poruchy v jednom systému způsobují problémy v jiných oblastech. Jak se poškození šíří, buňky ztrácejí schopnost vykonávat svou práci a nakonec odumírají, což způsobuje nevratné změny v mozku.
Alzheimerova choroba je komplexní onemocnění, které se projevuje mnoha způsoby. Většina lidí však prochází různými fázemi, které souvisejí s poškozením mozku, jež nemoc způsobuje. V nejranější fázi dochází k postupné každodenní ztrátě paměti na každodenní události. Toto stadium se někdy označuje jako amnestické, protože ztráta paměti nemusí být doprovázena dalšími příznaky. Následují potíže s používáním jazyka a komunikací s ostatními a pacient ztrácí část svých znalostí o světě.
Objevují se také problémy s plánováním a řešením problémů, což znamená, že začíná být postižen čelní lalok mozku. Později dochází ke změnám nálady a chování. Lidé v této fázi nemoci mohou mít potíže s vykonáváním každodenních činností a potřebují pomoc při každodenních úkonech.
Jedná se o rané stadium onemocnění. Dominují mu problémy s pamětí v každodenním životě, které se mohou projevovat tak mírně, že je těžké je odlišit od příznaků přirozeného procesu stárnutí.
Mezi časné příznaky, které nás upozorňují na to, že se můžeme potýkat s Alzheimerovou chorobou, patří:
V této fázi se zhoršují problémy s pamětí a nemoc začíná ovlivňovat i další kognitivní procesy. Pacienti mají tendenci:
V této fázi již nemoc postihla velkou část mozku a označuje se jako demence nebo globální demence. Hluboké poškození ovlivňuje všechny kognitivní funkce a objevují se i problémy s tělesnými funkcemi. Pacienti v této fázi mají:
Všechna stádia onemocnění mohou mít různou délku trvání. Každé stádium progrese degenerace mozku může trvat několik měsíců až několik let, v závislosti na individuálních predispozicích pacienta.
Lékaři obvykle uvádějí pouze preklinickou fázi výzkumu Alzheimerovy choroby. Lidé s Alzheimerovou chorobou v preklinickém stadiu obvykle nemají žádné příznaky (jsou asymptomatičtí).
V jejich mozku však dochází ke změnám. Toto stadium může trvat roky nebo dokonce desetiletí. Lidé v tomto stadiu obvykle ještě nejsou diagnostikováni s Alzheimerovou chorobou, protože fungují na vysoké úrovni. V současné době existují zobrazovací testy mozku, které dokáží odhalit ložiska bílkoviny v mozku zvané amyloid, které narušují komunikační systém mozku ještě předtím, než se objeví příznaky.
Alzheimerova choroba byla poprvé diagnostikována v roce 1901 u jednapadesátileté Augusty D., u které byly zjištěny problémy s pamětí, komunikační potíže a změny chování. Pacientka byla převezena do nemocnice, kde o pět let později zemřela v důsledku trvalé ztráty duševních schopností a zhoršujících se změn chování. Po její smrti byla provedena pitva jejího mozku, při níž byly objeveny amyloidní akumulace a neurofibrilární spleti, které jsou dnes považovány za hlavní znaky Alzheimerovy choroby.
Dnes, po několika desetiletích výzkumu, známe příznaky nemoci a rozumíme jejímu průběhu. Nyní víme, že Augustě D. bylo diagnostikováno pokročilé stádium nemoci a že vzhledem ke svému nízkému věku nebyla typickým případem.
V 70. letech 20. století bylo zjištěno, že pacienti s Alzheimerovou chorobou mají sníženou hladinu acetylcholinu, neurotransmiteru spojeného s paměťovými procesy. Tento objev představoval skutečný průlom ve výzkumu léků proti Alzheimerově chorobě.
V současné době se k symptomatické léčbě Alzheimerovy choroby používají dvě skupiny léků. První skupinou jsou inhibitory acetylcholinesterázy (AChE), které zpomalují odbourávání acetylcholinu. Předepisují se především lidem v počátečních stadiích Alzheimerovy choroby. Do druhé skupiny patří antagonisté NMDA receptorů (memantin), látky ovlivňující glutamátergní systém. V minulosti byly tyto látky předepisovány především pacientům ve středních stadiích onemocnění, ale v současnosti se memantin často podává v kombinaci s inhibitory AChE i lidem v mírném stadiu.
Kanabidiol (CBD) je přírodní látka obsažená v konopí, která je vyhledávaná pro svůj blahodárný účinek na lidský organismus. Pomáhá zlepšit kvalitu spánku, zmírnit stres, ale je také důležitým pomocníkem při boji s demencí, a tedy i Alzheimerovou chorobou. Právě CBD se svými antioxidačními a protizánětlivými účinky a schopností stimulovat nervy může průběh Alzheimerovy nemoci zpomalit.
Díky tomu, že je CBD antioxidant, dokáže snižovat úroveň oxidačního stresu, který oslabuje imunitní systém a mozkové buňky, což vede k tvorbě zánětu. Rozvoj Alzheimerovy choroby tak může zpomalovat. Zejména v prvních fázích nemoci je vznik zánětu jedním z nejsilnějších faktorů, který rozvoj nemoci ovlivňuje. Díky své protizánětlivosti CBD chrání imunitní systém a buňky, čímž by mělo postup nemoci rovněž zpomalovat. CBD také dokáže zmírňovat výkyvy nálad a chování, a také změny osobnosti.
CBD je oblíbené nejen díky svému snadnému užívání, ale také díky různým příchutím, obohacení a možnosti výběru z různě koncentrovaných olejů. Pro úplné začátečníky jsou doporučovány oleje s nižší koncentrací kanabidiolu, obecně ale při prevenci a léčbě Alzheimerovy nemoci doporučujeme silnější CBD oleje s koncentrací 10 nebo 15 % CBD.
CBD kapky doporučujeme nakapat pod jazyk dvakrát až třikrát denně, po 30 vteřinách polknout a hned na to nezapíjet žádnou tekutinou.
Některé rizikové faktory Alzheimerovy choroby nemůžete změnit, například věk a genetiku, ale jiné faktory můžete ovlivnit a snížit tak své riziko. Mezi rizikové faktory Alzheimerovy choroby patří věk, genetika, traumatické poranění hlavy, deprese, hypertenze, vysoký cholesterol, cukrovka, kouření a obezita. Výzkumy ukazují, že zdravý životní styl pomáhá chránit mozek před úbytkem kognitivních funkcí. Následující strategie mohou pomoci snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby:
V současné době žije na světě přibližně 80 milionů lidí s demencí, přičemž každý rok přibývá přibližně 10 milionů nových případů. Jejich počet se stále zvyšuje. Nejdůležitějším rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby je věk. Většina pacientů je starší 65 let a pravděpodobnost vzniku onemocnění se s věkem zvyšuje. Svou roli hraje i genetická predispozice, ale dědičná Alzheimerova choroba se vyskytuje u méně než 5 % všech pacientů.
Existuje také mnoho dalších rizikových faktorů. Patří mezi ně faktory související se vzděláním, pohlavím (ženy jsou k Alzheimerově chorobě náchylnější), úrazy hlavy, kouřením, konzumací alkoholu, hypertenzí a stravou. Přestože víme, že všechny tyto faktory ovlivňují vývoj onemocnění, jejich význam a podíl na něm není dosud zcela znám.
Alzheimerova choroba způsobuje, že se časem zhoršuje paměť, myšlení, učení a organizační schopnosti. Je nejčastější příčinou demence a obvykle postihuje osoby starší 65 let. Alzheimerovu chorobu nelze vyléčit, ale některé léky a terapie mohou pomoci dočasně zvládnout její příznaky.
Autor: Tomáš Konieczny, Tereza Hoffmannová
Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.
Zdroje:
https://www.alz.org/alzheimers-dementia/what-is-alzheimers
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/9164-alzheimers-disease
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/alzheimers-disease/symptoms-causes/syc-20350447
Kdo je autorem tohoto článku?
Bc. Tomáš Konieczny
Narozen 4.7.1992 v Třinci
Vystudoval ekonomický obor, celý život se však věnoval cestovnímu ruchu, zdravému životnímu stylu, konopí a zkoumání jeho vlivu na lidské zdraví.
Zakladatel a jednatel firmy Herbalus, kde stojí mimo jiné za vývojem produktů a objevováním přínosu konopí a mnoha dalších látek v různých fyzických či psychických aspektech zdraví.
Bc. Tereza Hoffmannová
Narozena 5. 8. 2000 v Třinci
Vystudovala jsem biologii a geografii. Řadím se mezi milovníky přírody, hor a také se zajímám o účinky přírodních látek, jejich využitím a přínosem pro naše zdraví.
Kolostrum neboli mlezivo je tekutina, která se vyskytuje v mateřském mléce po určitou dobu. Jaké benefity může mít mlezivo a jaký je rozdíl mezi kravským a kozím kolostrem? To a další informace naleznete v našem článku.
18. 04. 2024
Přečíst si více
Jak moc souvisí pocit štěstí s chemickými látkami v mozku? Tento článek vám představí čtyři nejdůležitější chemické látky v mozku, které jsou zodpovědné za pocit štěstí a také zde najdete, jak tyto látky "hacknout".
16. 04. 2024
Přečíst si více
Omega-3 mastné kyseliny zlepšují zdraví buněk, pomáhají snižovat záněty a jiné. Proč je dobré udržovat zdraví metabolismu a jak s tím souvisí omega-3? To a další informace naleznete v našem článku.
12. 04. 2024
Přečíst si více
Metabolismus je komplexní proces, který se děje v těle každého živého organismu. Co je to bazální metabolismus a jaké faktory mohou ovlivňovat rychlost metabolismu? To a další informace naleznete v našem článku.
10. 04. 2024
Přečíst si více
Kůže nás chrání před patogeny, ale má i více funkcí než jen tuto. Jaké další funkce plní kůže a jak ji chránit? Proč existuje více druhů barvy pleti? To a další informace naleznete v našem článku.
09. 04. 2024
Přečíst si více
Bolest kloubů může být velmi nepříjemná pro každodenní život. Jak předcházet bolesti kloubů a kdy je vhodné navštívit lékaře? To a další informace naleznete v našem článku.
04. 04. 2024
Přečíst si více
Akné je běžné kožní onemocnění, při kterém se ucpávají kožní póry. Akné nejčastěji trpí dospívající a mladí dospělí, ale u mnoha lidí se může objevit i v dospělosti. Jak se akné léčí a co ho vůbec způsobuje? To a další informace naleznete v našem článku.
02. 04. 2024
Přečíst si více
Jak může oxytocin, známý jako hormon lásky nebo hormon štěstí ovlivňovat naše emoce? Kdy dochází k uvolňování oxytocinu? To a další informace naleznete v našem článku.
28. 03. 2024
Přečíst si více
Mozek jako řídicí centrum Vašeho těla má na starosti, aby Vaše srdce tlouklo, plíce dýchaly a abyste se mohli pohybovat, cítit a myslet. Pojďme se společně podívat na to, jaké potraviny mohou zlepšit výkon Vašeho mozku.
27. 03. 2024
Přečíst si více
Vitamin E patří mezi nezbytné vitaminy, které lidské tělo potřebuje. Jaké funkce má v těle a proč ho vůbec doplňovat? Mohou vzniknout nějaké kontraindikace s léky? To a další informace naleznete v našem článku.
26. 03. 2024
Přečíst si více
Beta karoten patří mezi hojně užívané doplňky stravy. Jak souvisí s vitaminem A a kde ho přirozeně najít ve stravě? Jaké benefity má užívání beta karotenu? To a další informace naleznete v našem článku.
22. 03. 2024
Přečíst si více
Končíte někdy pracovní den s pocitem, že jste nestihli splnit vše, co jste měli na seznamu? Pojďme se společně podívat na to, jak zvýšit produktivitu.
20. 03. 2024
Přečíst si více
