Ulcerózní kolitida - příčiny, příznaky, léčba, dieta
Co je ulcerózní kolitida? Jak reagovat na bolest v podbříšku? Co jíst při ulcerózní kolitidě? Jaké jsou její příznaky, možnosti léčby a jaké nese rizika a komplikace? To a další informace naleznete v našem článku.
Tomáš Konieczny
Sdílejte článek:
5 nejdůležitějších bodů článku
- Co je ulcerózní kolitida
- Příčiny ulcerózní kolitidy
- Příznaky ulcerózní kolitidy
- Jak se léčí ulcerózní kolitida
- Dieta
Ulcerózní kolitida (UC, colitis ulcerosa) je zánětlivé onemocnění sliznice konečníku nebo konečníku a tlustého střeva, které v těžších případech vede k ulceraci. Patří do skupiny zánětlivých střevních onemocnění nevysvětlitelné příčiny. Hlavním příznakem onemocnění je průjem, často s příměsí krve. Onemocnění je charakterizováno záchvaty (exacerbace příznaků) a remisemi. Léčba ulcerózní kolitidy je chronická a spočívá v prevenci recidiv a zmírnění exacerbací.
Co je ulcerózní kolitida?
Ulcerózní kolitida (colitis ulcerosa) je tzv. zánětlivé onemocnění střev. V průběhu onemocnění zánětlivý proces postihuje sliznici a podsliznici tlustého střeva. Ve většině případů je ulcerózní kolitida chronická, s dlouhými obdobími remise přerušovanými akutními relapsy.
První příznaky se objevují obvykle ve věku 20-40 let.
Ulcerózní kolitida - příčiny
Přesná příčina onemocnění není známa. U ulcerózní kolitidy dochází k aktivaci imunitního systému s infiltrací gastrointestinální sliznice četnými buňkami imunitní odpovědi, ale antigen, který tyto jevy vyvolává, zůstává neznámý. Význam chemických látek a potravinových antigenů nebyl dosud prokázán. Lidé, kteří si nechali vyoperovat slepé střevo před 20. rokem života, mají menší pravděpodobnost, že budou trpět ulcerózní kolitidou.
Jak častá je ulcerózní kolitida?
V evropských zemích je výskyt ulcerózní kolitidy přibližně 10 případů na 100 000 obyvatel ročně. Výskyt v České republice je zhruba 45 pacientů na 100 000 obyvatel. Patnáct procent prvostupňových příbuzných osob se zánětlivým střevním onemocněním má také toto onemocnění; riziko je 8,9 % u potomků, 8,8 % u sourozenců a 3,5 % u rodičů. Výskyt ulcerózní kolitidy u příbuzných osob s Crohnovou chorobou je rovněž zvýšený.
Ulcerózní kolitida - příznaky
Dominantním příznakem ulcerózní kolitidy je průjem, často krvavý. V důsledku zánětlivých změn v konečníku může docházet k častému vyprazdňování stolice (až 20x denně), která je však málo objemná. Často se také objevuje bolest břicha. Obvykle se objevuje bolest v podbřišku uprostřed či v konečníku, horečka, slabost a úbytek hmotnosti.
Pokud je postižen samotný konečník, může se objevit pouze krvavý průjem, někdy doprovázený silným tlačením, bolestí a inkontinencí stolice. U starších pacientů může dojít k zácpě v důsledku análního spasmu. Pak může být jediným příznakem krvácení z konečníku.
U většiny pacientů s ulcerózní kolitidou je průběh onemocnění mírný. Jedinými příznaky mohou být průjem a krvácení. Při fyzikálním vyšetření nebyly zjištěny žádné abnormality. Středně aktivní onemocnění, které se vyskytuje asi u třetiny pacientů, je charakterizováno 5 až 6 krvavými stolicemi denně, bolestmi břicha, citlivostí břicha, zvýšenou teplotou a slabostí.
Těžký průběh postihuje asi 20 % pacientů s ulcerózní kolitidou a je charakterizován více než 6 krvavými stolicemi denně, výraznou slabostí, úbytkem hmotnosti, vysokou teplotou, zvýšenou srdeční frekvencí, sníženým krevním tlakem, výraznou citlivostí břicha, sníženou peristaltikou, anémií a nízkou hladinou sérového albuminu. Nadýmání břicha u těžké formy onemocnění může vyvolat podezření na toxickou distenzi tlustého střeva.
Co dělat, když se objeví příznaky ulcerózní kolitidy?
V případě krvácení z trávicího traktu, opakovaného průjmu, bolesti břicha, horečky nebo nevysvětlitelného a neúmyslného úbytku hmotnosti byste měli navštívit svého praktického lékaře, který stanoví příslušnou diagnózu.
Osoby s diagnózou ulcerózní kolitidy, u nichž došlo k exacerbaci příznaků onemocnění, by se měly neprodleně obrátit na svého lékaře, který rozhodne, zda je nutná nemocniční léčba, nebo zda je třeba v léčbě pokračovat ambulantně. Těžká ulcerózní kolitida může vést k život ohrožujícím komplikacím. Zvýšené krvácení z trávicího traktu může vést k významné anémii a nutnosti transfuze krve. Může dojít k dilataci střevního lumen a tzv. toxické dilataci tlustého střeva.
Toxická dilatace tlustého střeva
Mezi příznaky této komplikace patří horečka > 38 °C, puls > 120/min, počet bílých krvinek > 10 500/µl, dehydratace, porucha vědomí, poruchy elektrolytů, snížení krevního tlaku, nadýmání a bolest a porucha peristaltiky.
Toxická diastáza tlustého střeva se obvykle objevuje u pacientů s postižením celého tlustého střeva, a to v krátké době od začátku onemocnění (může se jednat o první průběh onemocnění). Perforace neboli proděravění tlustého střeva může komplikovat toxickou dilataci tlustého střeva nebo se může vyskytnout samostatně při závažném onemocnění.
Ulcerózní kolitida - diagnóza
Na začátku diagnostiky zánětlivého střevního onemocnění lékař vyloučí infekční příčinu příznaků. Je třeba vyšetřit stolici na přítomnost leukocytů, provést kultivaci a kultivaci na Campylobacter, Shigella, Salmonella, Yersinia a další mikroorganismy a ze stolice provést testy na Clostridioides difficile.
Vyšetření, které umožňuje stanovit definitivní diagnózu a posoudit rozsah lézí, je endoskopie tlustého střeva s odběrem vzorků k histopatologickému vyšetření. V průběhu onemocnění začínají zánětlivé léze v konečníku a postupně se rozšiřují do dalších úseků tlustého střeva.
Mírná forma onemocnění je charakterizována povrchovými erozemi, obliterací cévní struktury sliznice, granulací, citlivostí a zánětlivým exsudátem. U těžké formy mohou převládat hluboké ulcerace a oblasti obnažené sliznice bez epitelu. Chronická forma onemocnění je charakterizována vyhlazením slizničních záhybů a vznikem zánětlivých pseudopolypů.
Pseudopolypy (pseudopolypy) nejsou přednádorovými lézemi a není nutné je v rámci prevence kolorektálního karcinomu odstraňovat.
K diagnostice mimostřevních lézí a komplikací ulcerózní kolitidy se používá zobrazovací diagnostika (revizní rentgen břicha, CT, ultrasonografie břicha).
Pro diagnózu je důležité také histopatologické vyšetření materiálu odebraného z tlustého střeva.
Ulcerózní kolitida - léčba
Cílem léčby je slizniční hojení, tj. odstranění zánětlivých změn. Léčba se mění v závislosti na aktivitě (postupu) onemocnění. Během postupu se používá intenzivnější léčba než v remisi, tj. při tzv. udržovací léčbě.
Cílem udržovací léčby je zabránit recidivám. Při udržovací léčbě je důležité vyhnout se stresu, gastrointestinálním infekcím, perorálním antibiotikům a nesteroidním protizánětlivým lékům. U některých pacientů je účinné vyřazení mléka ze stravy.
Léky používané při ulcerózní kolitidě
Přípravky kyseliny 5-aminosalicylové (5-ASA - mesalazin, sulfasalazin) se používají především k léčbě mírného až středně těžkého onemocnění. Kromě tablet jsou k dispozici i další formy 5-ASA: rektální infuze a čípky, které jsou účinné při léčbě postižení rekta a sigmatu.
Perorální glukokortikosteroidy (prednison, budesonid, prednisolon, methylprodnisolon, hydrokortizon, methylprednisolon) jsou účinné u středně těžké ulcerózní kolitidy a umožňují zlepšení.
Imunosupresiva (azathioprin a merkaptopurin) - jejich použití je indikováno v určitých klinických situacích, např. při rezistenci na léčbu glukokortikosteroidy, a dále ke snížení dávek podávaných glukokortikosteroidů a při výskytu závažných nežádoucích účinků.
U těžkých forem se používají i další léky: cyklosporin, takrolimus a biologika: infliximab, adalimumab, golimumab, vedolizumab, ustekinumab.
U distální formy, tj. při postižení terminálního segmentu tlustého střeva (blíže ke konečníku), lze použít lokální léky: u lézí omezených na konečník čípky, pěnu nebo infuze, u lézí v sestupném tračníku infuze.
Epizody kolitidy se liší závažností; lékař zvolí optimální léčbu v závislosti na příznacích a stavu pacienta. Těžké postupy vyžadují léčbu v nemocnici. Někdy je nutná chirurgická léčba, zejména v případě, že závažné postupy není možné léčit farmakologicky. Mezi používané chirurgické metody patří částečná resekce nebo resekce celého střeva.
Je možné úplné vyléčení?
Léčba ulcerózní kolitidy je chronická a spočívá v prevenci a zmírnění následků. Úplné vyléčení je pravděpodobně nemožné, ale existují mírné formy onemocnění, které probíhají bez zhoršování.
Vzácným vzdáleným důsledkem zánětlivého onemocnění střev je kolorektální karcinom. Faktory, které zvyšují riziko jejího výskytu, jsou dlouhé trvání onemocnění a postižení významné části tlustého střeva. Užívání protizánětlivých léků je prevencí vzniku rakoviny.
Konopí a ulcerózní kolitida
Konopí, resp. jeho nepsychoaktivní složka kanabidiol neboli také zkráceně CBD, je předmětem zkoumání i aplikace v praxi při léčbě ulcerózní kolitidy. Existuje množství preklinické literatury prokazující protizánětlivé účinky kanabinoidních léků při zánětu střeva.
Jedna ze studií (k přečtení zde) například říká:
"Současná léčba ulcerózní kolitidy je úspěšná u asi 60 % pacientů, takže pokud skutečně existuje potenciál pro jinou medikaci, měl by být prozkoumán pomocí přísných a vědecky podložených metod. Pouze provedením velkých dobře navržených randomizovaných kontrolovaných studií budeme schopni těžit z potenciálu této rostliny."
CBD má protizánětlivé a regenerační účinky, čili při jeho pravidelném užívání dochází ke zmírnění příznaků ulcerózní kolitidy (či také Crohnovy choroby) a celkovému zlepšení stavu střev. V praxi se v tomto směru doporučuje dlouhodobé a pravidelné užívání například pomocí CBD kapek či CBD kapslí.
Další zajímavá čísla hovořící ve prospěch konopí můžete nalézt například v této sumarizaci, shrnující výsledky dosavadních studií.
Co musím dělat po ukončení léčby?
Nepřerušujte léčbu sami bez konzultace s lékařem, i když příznaky onemocnění již dávno vymizely, protože chronická udržovací léčba v období remise je nejúčinnější metodou prevence relapsu. Relapsy se mohou objevit po podání nesteroidních protizánětlivých léků a antibiotik a po kolorektálních infekcích.
Je proto důležité vyhýbat se stresu, perorálním antibiotikům, lékům proti bolesti a dalším známým spouštěčům zhoršování, včetně gastrointestinálních infekcí. U některých pacientů je účinné vyřazení mléka ze stravy.
Důležité je také endoskopické sledování - u pacientů s ulcerózní kolitidou po dobu delší než osm let je nutné sledování na rakovinu střeva - kolonoskopie. V závislosti na výsledcích kolonoskopie by se další vyšetření měla opakovat po jednom roce, za 2-3 roky nebo po 5 letech, jak doporučí lékař. V průběhu chronické léčby lékař nařizuje kontrolní vyšetření (např. morfologie, jaterní testy, aktivita kreatininu), aby včas zachytil možné komplikace užívaných léků.
Ulcerózní kolitida - dieta a strava
Pacienti s ulcerózní kolitidou by neměli konzumovat nepasterizované mléčné výrobky.
Strava by měla být zdravá, tj. pestrá a bohatá na živiny, vitamíny a minerály. Nejdůležitější je vyhnout se potravinám, které způsobují nebo zhoršují potíže. Omezující dieta by měla být použita pouze v případě závažných relapsů. Při exacerbaci je třeba se vyhýbat potravinám s vysokým obsahem vlákniny, jako je celozrnné pečivo, luštěniny, zelenina (zejména zelí), ovoce a potraviny s vysokým obsahem vlákniny, které mohou průjem zhoršit.
Pokud pacient pozoruje příznaky intolerance laktózy, měl by mléko nahradit fermentovanými mléčnými výrobky, jako je jogurt, kefír a podmáslí.
Vědecká literatura rovněž poskytuje informace o protizánětlivých vlastnostech omega-3 mastných kyselin a jejich příznivém vlivu na snížení četnosti recidiv ulcerózní kolitidy. Proto se doporučuje konzumovat tučné mořské ryby alespoň dvakrát týdně.
Pacienti by se také měli vyvarovat konzumace syrového masa a vajec, které mohou obsahovat patogenní bakteriální kmeny. To může vést ke zhoršování onemocnění.
Je třeba mít rovněž na paměti, že u osob chronicky léčených sulfasalazinem dochází ke snížené absorpci kyseliny listové, což může vést k megaloblastické anémii a/nebo hyperhomocysteinémii (zvýšené hladině homocysteinu v krvi, což může mít za následek zvýšené riziko aterosklerózy). Pokud se takový stav potvrdí, měla by být zahájena suplementace stravy kyselinou listovou.
Naopak u pacientů užívajících chronicky steroidy je zvýšené riziko osteopenie a osteoporózy. Vzhledem k vysokému obsahu vápníku se proto doporučuje dostatečný příjem mléčných výrobků. Pokud naopak mléko a mléčné výrobky špatně snášíte, je třeba zvážit suplementaci vápníkem a vitaminem D.
Ulcerózní kolitida - co (ne)jíst a co může být prospěšné:
- snížení spotřeby červeného a zpracovaného masa
- snížení spotřeby kyseliny myristové (palmový olej, kokosový olej, tuky v mléčných výrobcích), transmastných kyselin a zvýšení spotřeby omega-3 mastných kyselin (eikosapentaenové [EPA] a dokosahexaenové [DHA]) z potravin, tj. mořských ryb, nikoli však z doplňků stravy.
- omezení spotřeby potravin obsahujících maltodextrin a umělá sladidla, karagenan, karboxymethylcelulózu a polysorbát 80, jakož i oxid titaničitý a siřičitany.
- použití diety s nízkým obsahem fermentovatelných oligo-, di- a monosacharidů a polyolů (low-FODMAP) nebo bezlaktózové diety, pokud příznaky přetrvávají i přes vymizení zánětu v gastrointestinálním traktu. Přečtěte si více: Dieta s nízkým obsahem FODMAP
Dietní doporučení by neměla být univerzální pro všechny pacienty, protože u pacientů s ulcerózní kolitidou jsou pozorovány různé reakce, pokud jde o toleranci určitých potravin a diet. Proto je při výběru optimální (nejlépe tolerované) diety velmi důležitá spolupráce mezi odborníky (gastroenterologem a dietologem) a pacientem.
Co lze udělat, abyste se nemoci vyhnuli?
Přesná příčina onemocnění není známa a není tedy ani známo, jak mu předcházet. Opakování však lze předcházet - nejdůležitější je dodržovat lékařské doporučení.
Ulcerózní kolitida - komplikace
V průběhu ulcerózní kolitidy může dojít ke komplikacím. Ty mohou postihnout jak samotné střevo, tak i další orgány.
Nejčastější střevní komplikací je zánětlivá polypóza, tj. výskyt zánětlivých polypů (tzv. pseudomembranózních polypů) ve střevě. Jedná se o projev závažného poškození sliznice a může se objevit již v prvním průběhu onemocnění.
Závažnou, život ohrožující komplikací je akutní roztažení tlustého střeva (megacolon toxicum). Více informací najdete v části o příznacích.
Pacienti s ulcerózní kolitidou mají zvýšené riziko vzniku kolorektálního karcinomu, jehož výskyt je 2 % po 10 letech a 8 % po 20 letech.
Predispoziční faktory kolorektálního karcinomu:
- délka trvání ulcerózní kolitidy > 8 let (nejdůležitější faktor).
- nástup v mladém věku
- rozsáhlé postižení střev
- přítomnost pseudomembranózních polypů a aktivního zánětu při endoskopii (při kolonoskopii) a mikroskopii (při mikroskopickém vyšetření).
- výskyt kolorektálního karcinomu v rodině
- primární sklerotizující cholangitida.
Další střevní komplikace:
- perforace, tj. proděravení tlustého střeva (části střeva), vyžaduje neodkladné chirurgické ošetření.
- krvácení z tlustého střeva (obvykle vyžaduje i operaci).
- střevní stenóza
- onemocnění konečníku - píštěle, abscesy, trhliny.
U některých pacientů se objevují zánětlivé změny v jiných orgánech a systémech. Některé z nich se objevují hlavně během vzplanutí ulcerózní kolitidy, odeznívají s ústupem zánětu tlustého střeva a nevyžadují samostatnou léčbu, zatímco jiné komplikace vznikají nezávisle na kolitidě.
Časté zdravotní komplikace vznikající při ulcerózní kolitidě, ale nezávisle na ni:
- změny v kloubním systému: artritida, osteopenie a osteoporóza.
- změny v játrech a žlučových cestách: ztučnění jater, primární sklerotizující cholangitida, rakovina žlučových cest,
- kožní léze: erythema nodosum, gangrenózní dermatitida
- oční léze: konjunktivitida, iritida
- cévní komplikace: žilní tromboembolie.
Autor: Tomáš Konieczny
Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.
Líbil se vám článek? Sdílejte ho s přáteli
Tipy a články o zdraví do vašeho e-mailu
1x za 14 dní vám pošleme výběr článků a tipů pro lepší zdraví
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
Tomáš Konieczny
Zakladatel a jednatel
Zakladatel a jednatel firmy Herbalus,narozen 4. 7. 1992 v Třinci. Vystudoval ekonomický obor, celý život se však věnoval cestovnímu ruchu, zdravému životnímu stylu, konopí a zkoumání jeho vlivu na lidské zdraví. Ve společnosti Herbalus stojí mimo jiné za vývojem produktů a objevováním přínosu konopí a mnoha dalších látek v různých fyzických či psychických aspektech zdraví. Vášnivý čtenář, celoživotní dobrodruh, milovník přírody, psychonaut.