Košík 0 0 Kč Přihlásit se

Nákupní košík

Celková cena 0 Kč K dopravě zdarma zbývá nakoupit ještě za 1 000 Kč.
Pokračovat v objednávce

Vitamín D3 - proč a kdy ho doplňovat?

21. 02. 2022

Státní zdravotní ústav ve své studii z roku 2021 uvádí, že pouhé 1% české populace má přirozený dostatek vitamínu D3. Jak by tedy mělo postupovat zbylých 99%?

Tomáš Konieczny
Autor: Tomáš Konieczny Zakladatel & jednatel

Vitamin D, známý také jako "sluneční vitamin", je nezbytně důležitý pro správné fungování lidského těla. Je znám především pro jeho vliv na kosti, protizánětlivé a imunitní vlastnosti. Vyplatí se tedy užívat doplňky stravy s vitamínem D? Jak je bezpečně používat? Může nás vitamin D chránit před nemocemi?

 

Kde se v našem těle bere vitamín D?

Nejlepším zdrojem vitaminu D jsou ryby, například úhoř, losos, sleď a makrela. Vyskytuje se také ve vaječném žloutku, žlutém sýru, mléce a houbě shitake (houževnatec jedlý). I ta nejrozmanitější strava však může zajistit pouze 20 % denní potřeby vitaminu D.

 

Proto je třeba mít na paměti, že jeho hlavním zdrojem je syntéza kůže. Dokáže pokrýt 80-100 % poptávky našeho těla. Působením slunečního záření (UVB) se cholesterol obsažený v kůži mění na sloučeninu, která je prekurzorem vitaminu D. Vlastní účinná látka - kalcitriol - vzniká chemickými procesy (hydrooxylací) v játrech a následně v ledvinách.

 

Bohužel v našich zeměpisných šířkách je účinná syntéza vitaminu D v kůži možná pouze od května do září, pokud skutečně strávíme na slunci alespoň 15 minut mezi 10. a 15. hodinou s odkrytými alespoň předloktími a holeněmi (což odpovídá 18 % povrchu těla). Syntézu v kůži narušuje sluneční ochrana (která nás však chrání před dermatologickými onemocněními a rakovinou), oblačnost a znečištěné ovzduší.

 

To vše způsobuje, že i 9 z 10 lidí může trpět nedostatkem "slunečního vitamínu".

 

Jaký je rozdíl mezi vitamínem D2 a D3?

Pod názvem "vitamin D" se skrývají dvě biologicky ekvivalentní sloučeniny: vitamin D2, nazývaný také ergokalciferol, získávaný z rostlinných zdrojů (kvasnice, houby) a vitamin D3, nazývaný cholekalciferol, vznikající v důsledku kožní syntézy a obsažený v potravinách živočišného původu. Z obou sloučenin se v těle tvoří aktivní forma vitaminu D - kalcitriol.

 

K čemu potřebujeme vitamin D?

Vitamin D je známý především pro svůj příznivý vliv na kosti a zuby, prevenci křivice u dětí a osteoporózy u dospělých.

 

Za zmínku však stojí jeho "mimokostní" působení. Většina orgánů a tkání v těle je vybavena receptory ("přijímači") pro vitamin D. Odhaduje se, že může regulovat činnost až několika stovek genů. Zvláště důležitý je jeho vliv na imunitní systém a prevenci zánětlivých procesů. Vitamin D také reguluje svalový tonus, činnost nervového systému a proces srážení krve.

 

vitamin D

 

Proč je nedostatek vitaminu D nebezpečný?

Existují studie, které naznačují, že nedostatek vitaminu D může přispívat ke zvýšenému riziku některých druhů rakoviny, astmatu, zánětlivých onemocnění ledvin, autoimunitních onemocnění (kdy imunitní systém napadá vlastní tkáně), poruch imunity, civilizačních chorob, jako je cukrovka a hypertenze, a dokonce i neurodegenerativních onemocnění (např. Alzheimerovy choroby) nebo psychiatrických onemocnění (např. deprese a schizofrenie).

 

Přestože nelze jednoznačně tvrdit, že nedostatek vitaminu D je přímou příčinou těchto onemocnění, je třeba zdůraznit, že potenciální zdravotní přínosy doplňování vitaminu D převažují.

 

Jaké jsou příznaky nedostatku vitaminu D?

Nedostatek vitaminu D může být u všech věkových skupin spojen s bolestmi kostí, často lokalizovanými do chodidel nebo dolních končetin, bolestmi svalů a celkovou únavou. Může být také zjištěna predispozice ke zlomeninám.

 

Měl by se vitamin D užívat s vápníkem?

Při užívání vitaminu D se doporučuje zajistit dostatečný přísun vápníku ve stravě. Zdrojem vápníku ve stravě je především mléko a mléčné výrobky. Pokud je to obtížné, lze zařadit do jídelníčku doplňky stravy s vápníkem, nejlépe v několika rozdělených dávkách užívaných během dne s jídlem. Je to proto, že najednou lze vstřebat jen omezené množství vápníku.

 

Vzhledem k tomu, že vitamin D je rozpustný v tucích, doporučuje se bez ohledu na formu doplňku (tablety, olejové kapsle) užívat jej s jídlem obsahujícím tuk. Neměl by se však užívat s potravinami bohatými na vlákninu, které mohou omezit jeho vstřebávání, jako jsou ovesné vločky nebo otruby.

 

Kdy doplnit nedostatek vitaminu D?

Doporučení pro doplňování stravy závisí na věku, hmotnosti, barvě pleti, stravě, životním stylu a zdravotním stavu. Aby bylo možné přesně zvolit potřebnou dávku vitaminu D, bylo by nutné posoudit jeho hladinu v těle. Za tímto účelem se provádí test koncentrace metabolitu v krvi: 25-hydroxyvitamin D. Optimální hladina této sloučeniny by se měla pohybovat mezi 30-50 ng/ml.

 

Doporučenou denní dávku (2000 IU) tělu dodáte pouhými třemi kapkami našeho 5% CBD oleje obohaceného o vitamín D3 a vitamín K2.

 

 

Doplňování vitaminu D přípravky z lékárny

Na podzim a v zimě, stejně jako v jarně-letním období, pokud se nezdržujeme dostatečně dlouho na slunci, se doporučuje doplnit vitamin D. Výběr lékárenských přípravků je velmi široký. Čemu věnovat pozornost?

 

Náš TIP: Nezávislé testování a recenze CBD oleje 5% s vitamíny D3 + K2.

 

Vitamin D pro děti

U rychle rostoucích organismů je zajištění dostatečného množství vitaminu D obzvláště důležité. Jaké jsou rozsahy doporučených dávek vitaminu D pro různé věkové skupiny?

 

  • Kojencům od narození do 6 měsíců věku se vitamin D podává od prvních dnů života v dávce 400 IU denně bez ohledu na způsob krmení. U předčasně narozených dětí (nedonošených dětí) volí správnou dávku lékař.
  • Od 6 do 12 měsíců věku se doporučuje podávat 400-600 IU denně v závislosti na množství vitaminu D přijatého s jídlem.
  • Od 1 do 10 let věku se doporučuje 600 až 1000 IU denně v závislosti na tělesné hmotnosti a přívodu vitaminu D ve stravě. Pokud je zajištěna dostatečná syntéza v kůži v období od května do září, lze od doplňování v těchto měsících upustit.
  • Dospívající ve věku 11-18 let mohou užívat 800-2000 IU denně v závislosti na tělesné hmotnosti a příjmu vitaminu D ze stravy. Stejně jako u mladších dětí není doplňování během jarních a letních měsíců nutné (i když je stále bezpečné), pokud jsou děti dostatečně vystaveny slunečnímu záření. Je třeba poznamenat, že v této věkové skupině dochází k pubertě a zrychlenému růstu kostry.

Vitamin D pro dospělé

  • Perorální dávka vitaminu D doporučená pro dospělé do 65 let je 800-2000 IU denně. V této věkové skupině - stejně jako u starších dětí - je však možné rezignovat na užívání dávek vitaminu v letních měsících, pokud jsou zajištěny podmínky pro syntézu v kůži.
  • Dospělým starším 65 let se vzhledem ke snížené účinnosti syntézy v kůži, potenciálně zhoršenému vstřebávání z gastrointestinálního traktu a změněnému metabolismu vitaminu D doporučuje jeho celoroční doplňování, a to i v létě. Pro seniory ve věku 65-75 let je doporučená dávka 800-2000 IU a pro seniory starší 75 let 2000-4000 IU denně. U této skupiny pacientů je zdraví kostí obzvláště důležité vzhledem k riziku pádů a zlomenin.

 

Je třeba poznamenat, že obzvláště ohroženi nedostatkem vitaminu D jsou obézní jedinci, kteří mohou potřebovat zvýšené dávky (dvojnásobek dávek doporučených pro osoby s normální tělesnou hmotností). Důvodem je skutečnost, že nadbytek tělesného tuku může přispívat k nižším plazmatickým koncentracím vitaminu D vzhledem k jeho velmi dobré rozpustnosti v tucích. Naopak štíhlí lidé by měli sáhnout po dávkách vitaminu D spíše z dolní hranice doporučené denní dávky.

 

Vitamin D u těhotných žen a během kojení

U žen, které čekají dítě, a během kojení se doporučuje doplňování vitaminu D pod kontrolou koncentrace v séru. Pokud tato kontrola není možná, je doporučená dávka 2000 IU denně, a to po celou dobu těhotenství a kojení.

 

vitamín D1

 

Lze se vitamínem D předávkovat?

Při nedostatečném a nadměrném přívodu vitaminu D je možné se jím předávkovat s výskytem toxických příznaků. Z tohoto důvodu se nedoporučují velké jednorázové (tzv. "nárazové") dávky vitaminu D, s výjimkou vybraných případů podle doporučení lékaře. Zejména pro počáteční, „sytící“, léčbu symptomatického nedostatku vitaminu D může předepsat přípravky na předpis.

 

Příznaky otravy vitaminem D jsou důsledkem příliš vysokého obsahu vápníku v krvi. Patří mezi ně únava, slabost a letargie, zhoršená koncentrace a apatie, gastrointestinální problémy (zvracení a zácpa), srdeční problémy nebo nadměrná žízeň spojená se zvýšeným vylučováním moči.

 

Několik pacientů může trpět přecitlivělostí na vitamin D. To se projevuje jako abnormální reakce (nadměrná tvorba aktivní formy vitaminu D3 v těle) na standardní dávky považované za bezpečné.

 

Pacienti s onemocněním ledvin nebo ledvinovými kameny by měli užívat vitamin D, kalcitriol nebo předchůdce vitaminu D (např. Alfadiol) pod dohledem nefrologa.

 

Pomáhá vitamin D při léčbě COVID-19?

Objevily se zprávy, že pacienti s COVID-19 a nízkou hladinou vitaminu D mohou mít horší průběh infekce. Existují také - zatím malé - poznatky, které naznačují, že podávání vitaminu D pacientům může snížit riziko těžkého průběhu vyžadujícího hospitalizaci na jednotce intenzivní péče.

 

Podle pokynů zveřejněných Ministerstvem zdravotnictví nejsou k dispozici spolehlivé údaje o vlivu užívání vitaminu D na riziko infekce a průběh onemocnění COVID-19. Vzhledem k rozšířenému nedostatku vitaminu D v populaci - zejména na podzim a v zimě - a nízkému riziku komplikací se však doporučuje užívat doplňkové dávky vitaminu D až 2000 IU denně u dospělých a až 4000 IU denně u osob starších 75 let.

 

Podobný postoj zaujala i Agentura pro hodnocení zdravotnických technologií a tarifikaci v dokumentu Farmakoterapie COVID-19 - aktualizace, který představuje doporučení odborného konsenzu. Doporučuje se rutinní dávkování vitaminu D v dávce 1000 IU denně u všech pacientů s COVID-19 během podzimu a zimy. U pacientů se středně závažnou až závažnou formou COVID-19 lze zvážit podání vyšších dávek vitaminu D.

 

Studie vlivu vitaminu D na infekci SARS-COV-2 a průběh infekce - například klinická studie CORONAVIT však stále probíhají.

 

Autor: Tomáš Konieczný, Tereza Hoffmannová 

 

Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.

 

Kdo je autorem tohoto článku? 

 

Bc. Tomáš Konieczny
Narozen 4.7.1992 v Třinci
Vystudoval ekonomický obor, celý život se však věnoval cestovnímu ruchu, zdravému životnímu stylu, konopí a zkoumání jeho vlivu na lidské zdraví.
Zakladatel a jednatel firmy Herbalus, kde stojí mimo jiné za vývojem produktů a objevování přínosu konopí v různých fyzických či psychických aspektech zdraví a života.

 

Tereza Hoffmannová - Herbalus

Bc. Tereza Hoffmannová 
Narozena 5. 8. 2000 v Třinci 
Vystudovala jsem biologii a geografii. Řadím se mezi milovníky přírody, hor a také se zajímám o účinky přírodních látek, jejich využitím a přínosem pro naše zdraví.

Tomáš Konieczny
Tomáš Konieczny Zakladatel & jednatel Zakladatel a jednatel firmy Herbalus. Narozen 4. 7. 1992 v Třinci. Vystudoval ekonomický obor, celý život se však věnoval cestovnímu ruchu, zdravému životnímu stylu, konopí a zkoumání jeho vlivu na lidské zdraví. Ve společnosti Herbalus stojí mimo jiné za vývojem produktů a objevováním přínosu konopí a mnoha dalších látek v různých fyzických či psychických aspektech zdraví. Vášnivý čtenář, celoživotní dobrodruh, milovník přírody, psychonaut.