Jaká je souvislost mezi láskou a oxytocinem?
Jak může oxytocin, známý jako hormon lásky nebo hormon štěstí ovlivňovat naše emoce? Kdy dochází k uvolňování oxytocinu? To a další informace naleznete v našem článku.
28. 03. 2024
Přečíst si víceDopamin je jedním z neurotransmiterů v našem těle. Někdy je také označován jako „stresový hormon“ či „hormon štěstí“, ačkoliv ve skutečnosti se o hormon vůbec nejedná. Jak nedostatek nebo přebytek dopaminu ovlivňuje tělo? Jaký má dopamin vliv na závislost
Dopamin je neurotransmiter, tedy organická chemická sloučenina ze skupiny katecholaminů, která v našem těle plní roli hormonu. Centrální nervový systém je zodpovědný za syntézu a uvolňování dopaminu. Dopamin působí na dopaminové receptory v mozku.
Tento hormon může být také syntetizován periferními tkáněmi. Tam projevuje autokrinní aktivitu, což znamená, že působí na stejné buňky, ze kterých pochází. Dopamin jako jeden z hlavních neurotransmiterů ovlivňuje mnoho procesů – jeho nadbytek i nedostatek nepříznivě ovlivňují organismus a můžou mít vážné dopady.
Syntéza dopaminu je prováděna neurony a buňkami dřeně nadledvin. Dopamin se tvoří jako výsledek chemických přeměn L-fenylalaninu na L-tyrosin a poté na L-DOPA. Z prekurzoru (L-DOPA) se tvoří dopamin.
Meziprodukty této reakce jsou aminokyseliny, a proto se nacházejí ve většině proteinů. Jsou tedy pro člověka snadno dostupné. Dopamin se také nachází v potravinách. Tělo jej však tímto způsobem nevstřebává. Tento hormon neprochází hematoencefalickou bariérou a musí být tělem syntetizován z prekurzorů.
Dopamin samotný může být také prekurzorem jiných látek. Prochází dalšími biochemickými přeměnami a podílí se na syntéze noradrenalinu a adrenalinu – velmi důležitých hormonů, které jsou zodpovědné mj. pro mobilizaci našeho těla k akci.
Dopamin je neurotransmiter zodpovědný za:
Dopamin ovlivňuje různé oblasti nervového systému. Je to hlavní neurotransmiter extrapyramidového nervového systému zodpovědný za regulaci tonusu kosterního svalstva a spouštění dobrovolných pohybů.
Poruchy uvnitř extrapyramidového nervového systému způsobují např. výskyt mimovolních pohybů, změny svalového tonu nebo poruchy koordinace pohybu. Dopamin také stimuluje práci limbického systému, který je zodpovědný např. pro emoční chování, motivaci, koncentraci nebo paměťové procesy.
Dopamin je navíc zodpovědný za přenos signálů do hypofýzy, což ovlivňuje regulaci tvorby hormonu prolaktinu, gonadotropinu a somatotropinu.
Dopamin ovlivňuje mnoho tělesných procesů. Dosud ještě nejsou známy všechny jeho vlastnosti. Níže uvádíme ty nejzajímavější z nich:
Dopamin reguluje sekreci prolaktinu, proto se mu připisují vlastnosti hormonu štěstí a stresového hormonu. Zvýšené uvolňování prolaktinu lze pozorovat mj. při spánku, pohlavním styku, intenzivní fyzické námaze, v těhotenství a kojení, ale i ve stresových situacích.
Dopamin se podílí na působení tzv. systém odměn aktivací tzv centrum potěšení: protože se jeho úroveň zvyšuje při činnostech, které nám přinášejí potěšení, motivuje nás k jejich vykonávání. Při čekání na tyto aktivity je také pozorována aktivita dopaminových neuronů. Stimulace dopaminových receptorů může být způsobena různými podněty, jako je výhra, jídlo, pití nebo sex.
Nadměrná, nepřirozená aktivace centra slasti může vést k závislosti – ke stimulaci sekrece dopaminu dochází i v důsledku užívání psychoaktivních látek. Při zvýšení hladiny dopaminu se snižuje citlivost dopaminových receptorů, a proto je pro dosažení stejného účinku nutné zvýšit dávku užívané látky.
Odvykání od takto chronicky užívaných látek vyvolává abstinenční příznaky, mimo jiné v důsledku snížení stimulace sekrece dopaminu. Uvolňování dopaminu způsobuje zrychlení srdeční frekvence a rychlejší průtok krve, projevuje se také pocitem euforie. Na druhé straně se nedostatek dopaminu v těle projevuje mimo jiné: pocity napětí a strachu.
Dopaminergní systém má vliv na vznik schizofrenie. Antipsychotika fungují tak, že blokují dopaminergní receptory, které jsou v mozku nadměrně stimulovány. Příliš nízké hladiny dopaminu mohou být předzvěstí deprese. Mnoho studií naznačuje přímý vztah nízkých hladin dopaminových prekurzorů a metabolitů k výskytu deprese. Mnoho antidepresiv působí právě zvýšením hladiny dopaminu.
Hladina dopaminu je klíčová a ovlivňuje vznik Parkinsonovy choroby. Onemocnění ztuhlého svalstva a třesu končetin je způsobeno právě nedostatkem dopaminu. Příčinou onemocnění je nejčastěji odumírání mozkových buněk, které jsou zodpovědné za tvorbu dopaminu.
Parkinsonova choroba se léčí zvýšením množství dopaminu v mozku. To není snadný úkol, protože intravenózní dopamin není schopen překonat mozkovou bariéru. Léčba proto spočívá v podávání dopaminového prekurzoru levodopy nebo jiných látek, které přímo či nepřímo ovlivňují hladinu dopaminu v mozku.
Dopamin se používá i jako lék - podává se nitrožilně, ve formě kapek, především při septickém šoku, kardiogenním šoku, dále při infarktu myokardu, akutním selhání ledvin nebo příliš nízkém krevním tlaku. Účinkem dopaminu v této formě je zvýšení krevního tlaku. Zvyšuje také sílu kontrakce srdečního svalu.
Dopamin ve vysokých dávkách stimuluje uvolňování noradrenalinu z nervových zakončení. Dopamin jako lék se používá pouze na doporučení odborného lékaře. Jeho účinek závisí na použité dávce. Takto podaný dopamin působí pouze na periferní tkáně a cévy, aniž by ovlivnil emoční stav, protože tento hormon není schopen překročit hematoencefalickou bariéru.
Prekurzory dopaminu se používají k ovlivnění nálady, zvýšení motivace a koncentrace. Hojně dostupné jsou doplňky stravy ve formě tablet obsahujících např. L-tyrosin nebo fenylalanin.
Norma dopaminu v krvi je pod 888 pmol/l (136 pg/ml). Dočasná koncentrace dopaminu může být vyšší např. v důsledku fyzické námahy, emocí nebo pod vlivem stresu.
Vyšetření dopaminu a dalších katecholaminů je nařízeno v případě sekundární hypertenze, stejně jako v případě podezření na onemocnění spojená s nadbytkem nebo nedostatkem dopaminu. Patří k nim např. rakovina, poškození nervového systému nebo některá genetická onemocnění.
Test zjišťující hladinu dopaminu v těle se provádí se vzorkem krve (plazmy) odebraným ze žíly na paži. Test se připravuje stejně jako u jiných laboratorních testů zdržením se jídla a pití (kromě malého množství vody) 8-12 hodin před odběrem krve. V některých případech se doporučuje provést test na základě vzorku moči.
Autor: Tomáš Konieczny
Na kvalitě a správnosti informací, které s vámi sdílíme v našich článcích, nám záleží stejně jako na našich produktech samotných. Pokud jste našli v našem článku nějakou chybu, překlep či nesrovnalost, dejte nám vědět na info@herbalus.cz nebo nám zavolejte na číslo +420 735 158 122.
Kdo je autorem tohoto článku?
Bc. Tomáš Konieczny
Narozen 4.7.1992 v Třinci
Vystudoval ekonomický obor, celý život se však věnoval cestovnímu ruchu, zdravému životnímu stylu, konopí a zkoumání jeho vlivu na lidské zdraví.
Zakladatel a jednatel firmy Herbalus, kde stojí mimo jiné za vývojem produktů a objevováním přínosu konopí v různých fyzických či psychických aspektech zdraví.